Ke zpovědi přijde žena, která říká, že má hříšné myšlenky: "Když se svléknu a postavím se před zrcadlo, myslím si, že jsem krásná a svůdná." Farář nakoukne do zpovědnice a povídá: "Dcero, to není hřích, to je omyl!"
Tématem letošního ročníku Festivalu Za zdí je "Setkat se s pravdou".
Každý z nás ji podvědomě hledá, chce ji slyšet od druhých lidí, poznat ji v příbězích a zkušenostech jiných. Každý z nás s ní bojuje, touží po svém lepším obrazu, jasně ví, kdy druhým přikrášluje skutečnost. Nemůžeme se konfrontaci s ní vyhnout - každodenní zprávy v médiích, volby, spolupráce v práci a ve škole, děti, přinášející každý svou verzi z obyčejné hádky... Chceme poznat PRAVDU, mít ji, setkat se s ní. To, jak s ní vnitřně počítáme, odhaluje, že je cosi špatně s obyčejně přijímanou tezí "Každý má svou pravdu". Proč ji tedy vyžadujeme, proč ji hledáme?
Pravda je pro nás lákadlem i jakoby zrcadlem. Děláme se lepší, abychom ve svých vlastních očích mohli před druhými vypadat podle svých představ. Setkání s pravdou je pak někdy docela nepříjemné. Jenže naše duševní zdraví v posledku záleží na schopnosti sebereflexe, na schopnosti porovnávat své představy a pocity s pravdou, skutečností. Žijeme v zapeklitém světě...
Člověk pravdu nakonec sám nenajde. Daleko spíš si pravda najde jeho... Je to setkání, při které nám pravda nastavuje zrcadlo, dozvídáme se především o sobě samých, jací jsme, kdo jsme...
Proč právě setkání s pravdou?
Prvním impulzem k zvolení tématu mi byly letošní prezidentské volby, které jasně ukázaly, že pro podstatnou část národa není pravda věc k jakémukoliv využití. Druhým podstatným impulzem pak bylo odstoupení papeže Benedikta XVI. Pravda pro něj byla životním tématem. A on, věrný obrazu, který mu nastavila, udělal krok nevídaný v celé dvoutisícileté historii církve.
Přijeďte na festival, je čas na otázky i odpovědi.